Trutnov Trails – Od Pěšinek pro děti k Whistler sekci | Trail-guide.cz
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Trutnov Trails – Od Pěšinek pro děti k Whistler sekci

31.08.2016 | Report

Trutnov Trails můžeš brát jako nejlepšího kámoše Rychlebských stezek. Existuje mezi nimi zdravá soupeřivost, vzájemně se podporují a jejich základem jsou zdravé komunity bikerů. Minule jsme vyzpovídali Rychlebky. Dnes si pod lupu vezmeme právě Trutnovské traily.

Jak se jim daří? Co podpora místních? A proč ještě uslyšíme o tandemu s Tomem Pro? Víc prozradí Honza Rejl – zakladatel Trutnov Trails.

Honzo, jak ses dostal k myšlence o Trutnov Trails? 

Někdy během roku 2012 jsem od čerstvě dokončeného domku zvednul hlavu na kopec a bylo to. Původně jsem měl jen představu vyčistit pár pěšinek, co jsem znal z dřívějška, a udělat taky něco lehkého a přitom zajímavého i pro děti. Výrazným impulsem ke změně vize bylo setkání s bývalým krajským šéfem státních lesů a hlavně s Pavlem Horníkem. Jeho nadšení přeskočilo na mne a já se ho snažil předat dál na svoje kámoše. Na podzim 2013 jsme si řekli, že to uděláme velký a rozjeli to. Přidávali se další a další, hlavně ze začátku jsme měli kliku na lidi ochotný pomoci.

 

To je docela skok – od jednoduchých pěšinek pro děti k současnému nářezu na trailu Pod Jeskyňkou. Komu bys Trutnov Trails doporučil?

Všem soudným a skutečným bajkerům. Oproti některým jiným resortům jsou TT hodně přírodní a syrové, čímž jsou předurčeny spíše těm zkušenějším. Není ale výjimkou, že si jízdu u nás skvěle užijí i děti a šikovné maminy. Těžší místa jde prohlédnout případně obejít. Někdy se stane, že dorazí vystajlovaní salónní jezdci s donebes trčícími sedly a bílými tretrami a nadávaj, že to nemá flou a drncá to.

Doufám, že to mé bílé tretry neslyšely. Pojďme dál – nedávno u vás byl Tom Pro (Tomáš Procházka – nejslavnější trailbuilder na světě, bývalý ředitel kanadského bikeparku Whistler). Prozradíš bikerům, o co šlo?

Tom byl u nás v krátké době už podruhé. Poprvé jako speciální host IMBA školení trailbuildingu a teď na jaře se podařilo pozvat ho k natrasování nového trailu. Měl se budovat už letos, bohužel administrativní průtahy způsobily odsunutí realizace na příští rok. Mám ale příslib vedení města, že se na jaře začne kopat. Na spolupráci s lidmi z Gravity Logic už se moc těším, bude to pro nás obrovská škola. A sám Tom je neskutečně pohodovej týpek a myslím, že se mu u nás líbilo. Hned pochopil, jaký charakter budoucího trailu požadujeme a myslím, že to bude fakt pecka. Velký podíl na navázaní spolupráce má samozřejmě Dušan Mihalečko, který se s Tomem zná z Whistleru už řadu let.

To vůbec nezní špatně! Kromě toho sázíte jednu brigádu za druhou. Jak se daří naplňovat vaši vizi 60 km trailů?

Pomalu, ale jistě. Letos jsme díky různým komplikacím otevřeli asi 2km nových úseků. Věřím, že ještě během podzimu přidáme něco dalšího, co představíme třeba v rámci zavíračky sezóny jako pozvánku na tu další. Čerstvě jsme natrasovali pokračování Kozího trailu a čekáme už jen na poslední administrativní náležitosti. Navíc, už jsem trochu přehodnotil nutnost výstavby megaareálu, tratě tu jsou a budou natolik pestré, že společně s výjezdy do okolí bude stačit na pořádnou čtyřdenní bajkovačku tak 40 km. A to je náš cíl, řekněme, v horizontu 2 let.

Takže 40 km trailů do 2 let. Píšu si. Co místní? Jak vnímají Trutnov Trails a s nimi spojený růst MTB turismu? Všem se samozřejmě nezavděčíš, ale jaký názor převládá?

Žijeme v Čechách, takže už mám za dotace postavený barák, od starosty Jeepa na ježdění po lese a taky jsem poslední etapa devastace Lhoty a okolí. Není přece normální, aby někdo něco dneska dělal pro druhý a navíc zadarmo. Jsem ale optimista, a tak věřím, že je to jen zlomek lidí, kteří ale jsou bohužel slyšet daleko více, než ti spokojení. Na začátku jsme postupovali hodně přímočaře, řekněme trochu pankáčsky, chyběly nám zkušenosti a nechybělo nadšení. Pak jsme si museli projít martyriem nařízení a jednání, a to nás přibrzdilo a hodně vyždímalo. Trápí nás stejné porodní bolesti jako Rychleby před pár lety.  Pořád ale tvrdím, že jinak to nešlo a je velkým zázrakem, že po dvou letech s naprosto minimálním rozpočtem nabízíme to, co nabízíme. Samozřejmě, už teď vnímám posun v přístupu zástupců města a městských lesů a vypadá to, že i kraj hodlá s rozvojem TT pomoci. I Lhota už si snad na zvýšený zájem začíná zvykat a zaznamenali jsme i první plány na nové ubytovací kapacity.

Jen mne mrzí, že daleko pozitivnější ohlasy zaznívají od bajkerů z různých koutů republiky a zahraničí, než přímo od těch trutnovských. Ti mají přeci tu nejlepší možnost – být přímo u zrodu nových trailů a pomoci podle svých možností.

Ono se to dalo čekat – trail centra jsou mladá záležitost a na přísloví o potrefené huse taky něco bude. Vypadá to však, že se věci mění k lepšímu – podporu místních si zasloužíte. Ještě se vrátím k trailům. Co Whistler sekce? Podle mě jde o nejtěžší trailovou pasáž v ČR (a vhozenou rukavici dalším MTB centrům – doufám, že to čte i Pavel Horník!) Jaké na ni máte od bikerů ohlasy?

Ohlasy jsou vesměs velmi pozitivní! Je to takový náš Hahnenkamm. Málokdo sjede tu nejostřejší lajnu, všichni si to ale jedou omrknout a nafotit. „Dámská“ verze je ale za sucha jetelná pro všechny zdatnější bajkery. Navíc, vybavení a hlavně technická zdatnost se stále posouvají vpřed, takže pro mnohé je to výzva. A podle toho, co jsem před týdnem viděl, že se chystá na RS, je rukavice rozhodně zdvižena. A to je pro bajkery moc dobře.

Letos jste s Dušanem Mihalečkem rozjeli i bike kempy. V kombinaci s bikeparkem Vlčka jde podle mě o TOP lokalitu pro výuku jízdy na horském kole. Je o kempy zájem?

Spolupráce s Dušanem je na TT hodně znát. Nejen co se týká kempů, ale hlavně samotných tratí. Občas se naše názory na stavbu trochu liší, ale i to je ku prospěchu věci. O bike kempy je zájem značný, po letošní oťukávací sezóně jich na příští rok vypíšeme určitě mnohem víc. Dušan je profík a zmíněná kombinace bikeparku s TT je na výuku opravdu ideální. Je super, že jsme spojili síly s borci, kteří vymazlili Vlčku. Pro příští sezónu bude navíc na TT připraveno několik dalších technických pasáží, které třeba nebudou tak těžké jako Whistler, bavit a lákat ale budou určitě.

To se nedivím – Dušan je profík a hlavně pohodář. Honzo, jak ses vlastně dostal k bajkování?

Na kole jsem samozřejmě jezdil odmalička a už tenkrát mne daleko víc bavily lesní pěšinky, než hltání kilometrů na silnici. První horský převodníky jsme vyráběli fakt na koleně. Z toho se trošku vymyká krátká epizoda se silničkou a plnotučným mlíkem v galuskách a hlavně prázdninový MTB výlet Trutnov – Tatranská Lomnica a zpět. To už nikdy více. Pak přišla řada let, kdy jsem kolo vyměnil za pádlování na divoké vodě, skialp, telemark, průvodcování a tak. K bajku jsem se pořádně vrátil až před pár lety, kdy přišla rodina, postavil jsem barák přímo pod naším krásným kopcem a už mne to najednou netáhlo tak do světa jako dřív. Začal jsem mizet do lesa za barák s kolem a vzápětí s motykou, takže momentálně je to s bajkem zase o něco slabší. Ale kopání trailů je stejně návyková záležitost jako divoká voda nebo prašan, takže mi v podstatě nic nechybí.

Mou oblíbenou otázku si nemůžu neodpustit. Co elektrokola? Jaký na ně máš názor?

Myslím, že to moc dobře vystihnul Pavel Horník. Je to jako u skialpu, ten kopec si prostě musíš zasloužit, navíc cestou nahoru máš čas – vnímat ten les kolem sebe. A to je nabíječka, kterou žádný elekrokolo nikdy mít nebude. Něco jinýho je samozřejmě věk nebo zdravotní handicap, tam si myslím, že e-bike může lidem otevřít spoustu možností, nebo je vrátit k jejich bývalé životní vášni. Bohužel ale současný způsob vyhledávání instantních zážitků nahrává expanzi elekrokol. Sám jsem zvědav, co to udělá s trailovým bajkováním.

Závěrem otázka na tělo. Má rodina pro tvé poslání pochopení? Celkem mě dojala věta tvého syna „Tati, až umřeš, budu kopat traily za tebe“

Synek je srdcař, hlavně mu jsou 4 a v lese je ve svým živlu. Ten starší už má rozum a ví, že existuje spousta daleko zajímavějších věcí. Bez podpory rodiny by to ale nešlo, i když jisté napětí se čas od času objeví. Hlavně ale zvu domů jen návštěvy, které vchází s větou: Jé tady to máte hezký, jak jste s tím pohnuli, to už je prakticky hotový. A já můžu zmizet v lese. Když mne doma potřebují, nelítám někde po světě, jsem jen kousek na kopci.

Na otázky odpovídal Jan Rejl – zakladatel Trutnov Trails. Děkuji za upřímný rozhovor a držím palce všem trutnovským kopáčům!

Líbí se ti Trutnov Trails? Podpořit je můžeš

  • Zakoupením měsíčního či celoročního příspěvku v Trail Centru Lhota
  • Zasláním libovolné částky na účet 2300594225/2010
  • Partnerstvím
  • Účastí na brigádě

 

Chceš víc informací?

  • Kompletní profil Trutnov Trails ZDE
  • Oficiální Web ZDE
  • Oficiální Facebook ZDE

Z

Autor: Tom

2Q==

Parťáci projektu