Na první letošní závod Endurosérie jsem se připravoval a těšil už od konce loňského ročníku. Nyní je závod v Koutech za mnou. Jak to vlastně vypadalo a jaké jsou mé dojmy? Vezměme si to postupně:

Při sobotním tréninku mě lehce zarazily zpomalovací objezdy na tratích, ale zbytek byl připraven na výbornou! Večer jsem si řekl, že už zbývá jen doufat, že se zimní příprava projeví i při závodu.

Na trať se v neděli vyrazilo lehce po desáté. Po úvodním stoupáku následovala první měřená zkouška začínající trailem s klopenkami, který se brzy prudce zlomil směrem dolů. Následovala spousta prachu a klopenek v hrabance. Kdo se nebál, a trochu povolil brzdám, dokázal nabrat i celkem slušnou rychlost. RZ končila na louce u lanovky, kde se odbočilo na již známou skalku u potoka. Mohl jsem jet od začátku víc pod plynem, ale hned na první RZ jsem se na to úplně necítil.

K začátku druhé RZ jsme museli vyšlapat legendární výjezd na

Dlouhé Stráně. I když je mnohými bikery nenáviděn (12 km stoupání!), nabízí parádní výhledy na vrcholy Jeseníků a spodní nádrž přečerpávací elektrárny. Druhá RZ vedla převážně po Staré Medvědici (červená trať bikeparku). Na bikery zde čekaly parádní klopenky a terénní vlny. Sem tam opět kombinované s hrabankou, pro zpestření.

Následovala třetí a nejkratší RZ. Začínala přímo pod lanovkou a vedla hadem klopenek, které rády trestaly jezdce za špatný nájezd. Poté už jen kolmý sjezd dolů a finální sekce s pár zatáčkami v jehličí a cíl.

Po krátkém, převážně asfaltovém přesunu, jsme dorazili na čtvrtou, nejdelší RZ, která i zkušeným borcům trvala kolem devíti minut. Začínalo se na sjezdové trati, která byla lehce zúžena pro potřeby endura. Po krátkém přejezdu v esíčkách přes širokou louku následovala lesní sekce. Přes boule by šlo letět rychle, nebýt zpomalovacích retardérů v podobě odboček mimo trail. Následoval rychlý přejezd přes sjezdovku a singlíkem přes klopenky hurá do cíle!

Na poslední RZ, určenou jen pro Race kategorii, jsme se již pohodlně vyvezli lanovkou, což většina závodníků po náročném dni uvítala. RZ startovala v horní třetině sjezdové trati. Enduro kolům nic neodpustila. Když už jezdec vyjel z rozbité sjezdové sekce, kde dostaly ruce pořádně zabrat, následovala šlapavá sekce v podobě přesunu na Starou Medvědici, do které člověk vjížděl už pořádně vyřízený. Za chvíli opět zpět na DH trať a následný kopec, kde už člověk ani nevěděl, jak šlapat.

Tratě byly připraveny na výbornou a závod si podle pozitivních ohlasů užili všichni jezdci. Jestli se budou další ročníky nést ve stejném duchu, máme se určitě na co těšit! A já? Zamakám na technice, naučím se koukat dopředu, abych zase neskončil v mlíku a příště mohl bojovat o lepší umístění!

Oficiální fotogalerie ze závodu ke shlédnutí ZDE!

Autor: Jirka