Největší český enduro závod co se do počtu účastník týče, rychlé tratě a fanoušci s koňskou hlavou a holými zadky? Čti následující řádky a dozvíš se víc!

.

Rychlebské enduro se jelo již tradičně na oči. Na registraci se mi daří získat startovní čísla okolo 40, což znamená start v cca 10:20 ze Sokolího vrchu. Po snídani vyrážíme ještě rozespalí na první transfer, který se táhne daleko nad trail Dr. Wiesnera. Zdá se, že šotolinový kopec nikdy neskončí.

.

RZ1

Na startu čeká početná skupina bubeníků, která se ze z nás snaží dostat to nejlepší hned od začátku. Vzhledem k tomu, že do RZ vyrážím stále v polospánku, tak se to u mě asi míjí účinkem.

Začátek RZ je palba po široké cestě s pár kameny, načež se musí tvrdě na brzdy a ohnout to prudce do lesa. Po krátké části v hrabance se řítím, až příliš rychle do rockgarden, kde jen doufám, že to pláště přežijí bez úhony. Se štěstím přežívám já i kolo vcelku a po krátkém asfaltovém přesunu na trati míjím fanoušky s koňskou hlavou a vystrčeným holým zadkem (tak se pozná Trail-guide podpora). Následuje další rockgarden, kde už nemám tolik štěstí a slyším zlověstné syčení ze zadního kola. Naštěstí to brzo přechází a já to s úlevou ženu dál. Pak se ale ozývá obávaný zvuk kamenů cinkajících o ráfek a já se smiřuji s tím, že to mlíko nezachránilo. Dojíždím alespoň k nejbližšímu maršálovi, ať mám u nahození duše s kým pokecat a postěžovat si o nastalé situaci. Ten na mě mává rukou v sádře a prohlašuje, že to mohlo dopadnout mnohem hůř. Dávám mu za pravdu a po chvíli vyrážím zase na trať, která pokračuje přes Sjezdy. Jedu na pohodu až do cíle.

.

RZ2

Po opětovném výšlapu Wiesnera dojíždíme na start RZ2. Musíme tu však čekat hezkou řádku minut, protože maršálové se teprve přesunují. Pěkně vymrzáme a není lepší řešení, než to do druhé RZ řádně poslat a rozproudit si tak krev.

Po neslavném začátku RZ1 se snažím dohnat manko, což se záhy nevyplácí, protože trefuji hranu skalky, za kterou není pořádně vidět. Posílám to tam rychleji než je záhodno a po přebrždění mi zadní kolo ujíždí kamsi do neznáma a mám to jen tak tak, že druhou RZ nekončím poznáváním protějšího stromu z větší blízkosti než bych chtěl. Krátká pasáž v jehličí uteče jako voda a po asfaltovém přejezdu se už nohy nepříjemně ozývají. Následuje prudká pasáž a já se jen snažím netrefit vyčnívající kameny. Nyní už mě nebolí jen nohy, ale i ruce a já se začínám modlit, aby byl brzy konec. To se nevyplňuje a místo vytouženého cíle na mě čeká hrabanková pasáž s boulemi, kde se předek několikrát noří víc než bych chtěl a párkrát chybí jen kousek, abych neletěl přes rodla. Objevuje se cíl a další transfer. Časový limit je letos velkorysý, tak si dávám na čas a pomalu se přesunuji.

.RZ3

Do třetice všeho dobrého vyjíždíme opět Wiesnera a pokračujeme ke startu superflow. Moc se nezdržuji a záhy vyrážím do RZ. Začátek vede parádní rychlou hrabankou a pak následuje nejtechničtější pasáž závodu. V zásadě jde jen o pár kamenných schodů, ale aby to nebylo úplně zadarmo, je před nimi menší bažina, která se po projetí předchozích závodníku rozšiřuje i na ony schody. V race modu na nich pěkně bruslím a spoléhám na to, že si kolo nějak najde cestu dolů.

Nějak to vychází a já se řítím do nejrychlejší pasáže. Je to vlastně široká cesta posetá plochými kameny, které v kombinaci s ranní rosou pekelně kloužou a já doufám, že to neuletí někam, odkud už nebude záchrany. Následuje krátká část v hrabance a cíl. Na posledních 50m závodu trefuji hazkou pařez a nedopadá to pro ni moc dobře, takže cestou na základnu kolo zní jako železářství. Na základně odevzdám čip, objednávám pivo, kulajdu a je hotovo!

.

Suma sumárum:

RZety byly letos dobře připravené, ale neuvěřitelně rychlé, místy možná až moc ( a to mám normálně rychlou palbu rád! ), což při jízdě na oči nebylo úplně bezpečné. Osobně mi pomalejší a techničtější styl závodu z minulého roku přišel pro jízdu na oči vhodnější. Organizačně závodu není moc co vytknout, snad jen do příštího roku vyladit přesun maršálů mezi jednotlivými RZ. Za mě pak urvaná hazka a proražený plášť.

Naštěstí těch pár nepříjemností vynahradilo parádní počasí, skvělá parta lidí, tombola a poctivá večerní párty. Příští rok zas.

Fotogalerie ze závodu ke zhlédnutí na FB události ZDE!

.

.

Autor: Jirka

.